a je to tu...

31. srpna 2007 v 16:27 | tigricica5 |  ANA sama o sebe...

Vědí o nás

Na internetu lze najít snad všechno. Návod, jak upéct bábovku, jak vyplnit daňové přiznání i jak se stát mentální anorektičkou. Pro začátek je třeba přestat jíst. Jenže: lidé stejně jako ostatní živočichové mají výrazně vyvinutý pud sebezáchovy, a mají-li hlad a možnost se najíst, najedí se. Je třeba mozek a potažmo tělo přesvědčit, že hlad je jen výplodem fantazie. A také že se dá překonat. Pomáhají k tomu sugesce a říkanky. Veskrze všechny tvrdí, jak je tato základní lidská potřeba nechutná a jak je naopak vychrtlost přirozená, příjemná a krásná. Ani to není všechno. Je nutné ještě přesvědčit také okolí a především rodinu, že se nic neděje a že dotyčný hubne přirozeně...

Tajný spolek
Neděláme si legraci. Právě naopak. Nedávno odvysílala britská rozhlasová stanice BBC reportáž o existenci internetových stránek a chatů, na nichž si převážně dívky a mladé ženy vyměňují své zkušenosti s onemocněním, které se nazývá mentální anorexie. Jejich zkušenosti a postřehy se však netýkají toho, jak se s nemocí vypořádat a jak začít zase normálně a zdravě jíst, ale jak docílit co největší vychrtlosti či kam schovávat nesnědené jídlo, aby ho nikdo nenašel. Stránky není lehké najít a redaktoři se o nich dozvěděli díky rodičům, jejichž dcera byla pravidelnou účastnicí těchto chatů a později upadla důsledkem mentální anorexie do kómatu. Pustili jsme se do malého pátrání a zjistili, že skutečně existuje internetová komunita, takzvaná pro-ana (pro anorexii), jejíž stoupenci propagují odmítání potravy jako jeden ze způsobů plnohodnotného životního stylu, na který mají právo. Jedno z jejich hesel zní: "Vše pro anorexii."

Přízračný svět
Vynalézavosti se meze nekladou. Jedna z účastnic, která si říká Baby Thin, například popisuje, že balí jídlo do úsporných igelitových sáčků, ty pak zašívá do látky a balíčky posléze zašívá do sypku peřiny a polštáře. Dokud jídlo nezačne výrazně zapáchat, existuje malá šance, že ho rodiče najdou. Pod postel by je možná napadlo se podívat, kdyby měli podezření, že jejich dcera jídlo schovává, ale kdo by páral sypek peřiny? Další z účastnic komunity, Kate30 (že by třicítka znamenala, kolik kilogramů dívka váží?) skládá krátké básničky, v nichž opěvuje vychrtlost. Jedna by se dala přeložit přibližně takto: "Při chůzi se vznáším, létám, jsem ve stavu beztíže, k zemi mě nic nevíže. Jsem lehká jako pták, život bez tuku je fajn." Jiná z dívek se svěřuje, že dává spolužákovi ze školy peníze, aby za ni jedl obědy, další se sáhodlouze rozepisuje, kolik radosti jí přináší každý ztracený gram a jak se sama sobě čím dál víc líbí. Po chvíli pročítání příspěvků si člověk připadá jako v přízračném světě, kterému není schopen porozumět. Ne nadarmo odborníci přirovnávají mentální anorexii k drogové závislosti. "Mentální anorexie je nemoc," zdůrazňuje doktorka Marie Černá. "Není to rozmar, ale velmi závažné onemocnění. To je třeba si uvědomit. Laici, kteří o něm nic nevědí, jsou přesvědčení, že anorexie se dá léčit snadno. Nemocný prostě začne jíst. To je ale obrovský omyl, který vede k podcenění problému, což může mít za následek i smrt."

Nebezpečný kult
Rodiče nemocných dívek považují internetové stránky, na nichž se mentální anorektičky v nemoci podporují, za ilegální a snaží se docílit toho, aby byly zakázány. To je však podle odborníků na internetovou kriminalitu velmi složité, ne-li nemožné. Britský novinář Andrew Tyler tvrdí: "Zatímco zakázat propagaci fašismu či dětskou pornografii lze, protože toto jde přesně a jasně definovat, se stránkami propagujícími kult hubnutí je to mnohem těžší. Existují přece tisíce jiných stránek o hubnutí a dietách, lidé píší o dietách knihy, ženy i muži si vyměňují zkušenosti, jak jim která dieta pomohla. Určit hranici skoro nejde. Kdo řekne, že tohle je ještě únosné a tohle už ne? Pak by se dalo mluvit o cenzuře a cenzura jako taková je velmi zneužitelná." Rodiče z reportáže BBC by přesto rádi zákaz podobných stránek a vůbec celé komunity pro-ana prosadili. "Naše dcera leží v kómatu a není zdaleka jediná. Kdyby neměla v internetové komunitě tak silnou podporu, nemoc by určitě nepostupovala tak rychle."
Čtyřicetiletá podnikatelka Magda má podobný názor. Její patnáctiletá dcera přestala jíst spolu se svými třemi nejlepšími kamarádkami. Všechny chtěly zkusit kariéru modelky. Nejrychlejším způsobem, jak zhubnout, pro ně bylo přestat jíst. "Vymýšlely, jak nás ošálit," říká Magda. "Moje dcera, která měří sto sedmdesát pět centimetrů, skončila na jednotce intenzivní péče s pětatřiceti kilogramy. Ale je to také moje vina. Měla jsem si toho všimnout dřív. Dokud jsem nepoznala mentální anorexii z bezprostřední blízkosti, vůbec mě nenapadlo, jak strašlivě nebezpečná je. Moje dcera váží po půl roce léčení pořád jen čtyřicet dva kilogramy, vynechávají jí ledviny a trpí výpadky paměti. Nevíme, jestli se někdy vyléčí úplně, protože její tělo potravu odmítá."

Otevřené oči
Co se týče mentální anorexie a bulimie, statistiky jsou alarmující. Některou z poruch příjmu potravy trpí šest procent populace a čísla se pořád zvyšují. Třetinu tvoří chronické stavy, které se pravidelně opakují, pouhá třetina nemocných se úspěšně vyléčí. Šest až sedm procent případů končí smrtí. U nemocných existuje výrazné riziko vzniku psychických poruch (schizofrenie či endogenních depresí) a až dvěstěkrát vyšší riziko pokusu o sebevraždu. Dalšími důsledky choroby jsou nevratně poškozené vnitřní orgány. Podle lékařů nastává smrt po padesáti až sedmdesáti dnech přísného hladovění, ale vyhráno nemají ani ti, kteří léčbu úspěšně zvládnou, protože organismus je vyčerpaný a časem se může projevit selhání některého životně důležitého orgánu. Mentální anorexie začíná nejčastěji v rozmezí 13 až 20 let, jen vzácně po čtyřicátém roce, ovšem v poslední době se stále častěji objevuje i u devítiletých holčiček. Na vzniku a rozvoji nemoci se podílí celá řada různých faktorů. Jen namátkou - genetické dispozice, stres, který vyústí v nezdravé jídelní návyky, jež mohou přerůst v úplné odmítání potravy či přejídání a následné zvracení, psychické problémy, nemoci, u nichž je nutná dieta, a v neposlední řadě pokus dát odmítáním jídla okolí najevo, že si dotyčného málo všímá. Mentální anorexie se často rozvíjí nenápadně. Jídelní postoje a chování nemocného se krok za krokem mění a gradují ve své nepřiměřenosti a extrémnosti.
Mentální anorexie nebo bulimie může postihnout i muže, avšak výskyt nemoci je u nich dvanáctkrát nižší než u žen. Mezi průvodní příznaky mentální anorexie patří výrazný úbytek váhy, vnímání sebe sama jako příliš tlustého, neustálý strach z přibývání na váze, přestože váha je výrazně nižší, než by být měla, rozsáhlá endokrinní porucha, která se u žen projevuje vynecháváním menstruace a u mužů ztrátou sexuálního zájmu a potence, dále dochází ke snížení krevního tlaku, zpomalení tepu a poklesu tělesné teploty, na obličeji a na těle se často objevuje jemné ochlupení, kůže začne být suchá a šedavá, vlasy jsou tenké, matné a vypadávají. Důležité je nemoc nepodcenit, čím dřív vyhledáte lékaře, tím větší máte šanci, že vy, vaše dítě nebo kamarádka budete patřit do té třetiny, která se uzdraví. Než se pustíte do některé diety, uvědomte si, že nejlepší jsou normální stravovací návyky a nepřejídání. A naučte se mít rády své vlastní tělo.
zdroj: true.desire.sblog.cz
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama